Rádio
Zapnout Megarádio
Reklama

530
Facebook
Sdílejte nás
Tweet
©
2007 MEGADETH.CZ
Webmaster . Milan Dotlačil a Kropis
Moderátor . Kropis

Rozhovor: 20/10/2011

Komentáře: 0 • Autor: Kropis • 24.02.12 - 18:59 Rozhovor: 20/10/2011



Megadeth se připravují na třinácté studiové album - vhodně pojmenované "Th1rt3en" - z jejich dlouhé a proslulé kariery, zatímco právě dokončili druhý koncert Big4 v USA. Rockpages podnikne jízdu s Davidem "Juniorem" Ellefsonem zpět v čase, vrhneme světlo na kapelu dnes a prozkoumáme budoucnost. Takže, vložte do svého CD přehrávače "Peace Sells…" nebo "Rust In Peace" (nebo si přidejte jiné album podle volby), usaďte se, relaxujte a užijte si, co pro nás měl Junior na skladě…

Davide, v první řadě, jak šel koncert na Yankees?
No, jak víš, Dave měl nějaké problémy se svým krkem, které ho provázely během našeho předchozího turné v srpnu. Rozhodl se hledat lékařskou péči a absolvoval nějaké rentgeny. Takže, teď se s tím vyrovnává a samozřejmě potřebuje odpočinek. Ale, ke koncertu na stadionu Yankees… byl to jeden koncert přesně uprostřed dovolené. Bylo to trochu problematické, když byl Dave v bolestech, ale splnil si svou práci, vytáhl se na koncertě a všechno šlo skvěle. Právě teď se připravujeme pro naše turné po Severní Americe a uvidíme, jak to půjde.

Ve srovnání s evropskými koncerty, které jste dělali minulý rok, jaký je hlavní rozdíl koncertu Big4 v Americe?
No, Yankee stadion je opravdu nejprestižnější datum, které jsme zatím udělali. Určitě tady v USA je to jeden z nejprestižnějších koncertů, který můžeš vůbec hrát. Vůbec první koncert, který jsme odehráli v Polsku minulý rok, byl pro nás opravdu vzrušující a byl to koncert, který každý po celém světě očekával, aby ukázal, jak to všechno půjde, a jak se předvedeme. (Smích) Samozřejmě, Sofia - Bulharsko, ve kterém jsme natočili DVD je teď notorický koncert Big4. Já osobně jsem byl velmi nadšený z koncertu v Knebworthu (VB) v červenci. Megadeth nikdy nehráli v Knebworthu a je to opravdu speciální místo, Zepelini zde hráli, a jak jsem pochopil, Queeni zde odehráli svůj poslední koncert… velmi, velmi prestižní festival. Udělali jsme hromadu skvělých koncertů s Big4 po Evropě. Metallica byla headliner na Sonispheru… vypadali skutečně šťastně, když mohli hrát s námi všemi, protože pravda je taková, že Metallica byla na místě řidiče. Hrát před svojí základnou fanoušků, všichni ti metaloví fanoušci, to je to, co dělá Big4 speciální událostí.

Pojďme se vrátit zpět k obědu, který měli všichni členové Big4 v Polsku před prvním koncertem. Proběhl tu jeden vtip, který začal Lars Ulrich a Kerry King, že, pokud se nemýlím, všichni hráči na baskytaru byli společně u jednoho stolu. Co si z toho pamatuješ?
Jasně, to bylo vtipné. Vzpomínám si, že jsme strávili nějaký čas povídáním s někým jiným a potom byl jeden moment během jídla, kde jsme si všimli, že Tom Araya, Frank Bello, Robert Trujillo a já sedíme a povídáme si stranou od ostatních… bylo to velmi civilizované, jako opravdoví gentlemani… mluvili jsme o rodinách, našich dětech a nemyslím si, že jsme vůbec mluvili o něčem, co mělo něco společného s tím být baskytaristou! (Smích) Všechno to tajné, myslím, že to vzešlo od "kytarového stolu"… možná Kerry King nebo James Hetfield řekli něco jako: "Jenom čtyři baskytaristi můžou sedět spolu!" (Smích) Všichni jsme se z toho dost nasmáli, protože možná to je reputace vycházející s baskytaristů… že jsme klidnější, hodnější, víc jako gentlemani… určitě z toho byla docela událost, jak čtyři baskytaristi sedí společně.

Pojďme trochu mluvit o nadcházejícím albu Megadeth, které vlastně značí tvůj návrat do studia po téměř dekádě. Jaké to pro tebe bylo?
Bylo to skvělé. Byla to pravděpodobně nejzábavnější deska Megadeth, kterou jsem dělal. Část z toho měla co dělat s celým procesem nahrávání; hodně času jsme byli na cestě, dokončovali jsme světové turné a psali jsme songy… které zabraly něco kolem 3-4 měsíců. Pak jsme šli do studia pracovat na písních… možná 4 až 6 měsíců a nahrát je řádně. Všechno se vším, ten proces zabral téměř rok. Bylo to pěkné, ten čas, kdy jsme potřebovali najít "okno v čase" k psaní alb, protože data koncertů byly konstantně rezervované. Byl tu kalifornský koncert Big4, několik dat evropských Big4, pak jsme měli naše vlastní letní turné… takže jsme řekli, že potřebujeme pracovat na písních nebo jinak nebudeme mít album venku alespoň jeden rok… a to je něco, co jsme nechtěli dopustit. Naše studiové album dělá šance pro další koncerty… takže, zpátky k tvé otázce, část nadšení byl fakt, že nemáme moc času a songy byly napsány prakticky za běhu nebo ve studiu; to je celé o tlaku. Můžu upřímně říct, že to není nepřirozené album… docela opačné. Je to velmi spontánní, procítěná srdcem, deska… mít nového producenta - Johnny K, jehož práci absolutně miluju, bylo také skvělé. Bylo to pro mě opravdu inspirující a vzrušující jako hudebníka a umělce pracovat s Johnnym K. Samozřejmě, bylo skvělé být zpět ve studiu s Daveem a pracovat na další desce Megadeth. Všechny elementy zde byly a dělaly příjemné nahrávací zážitky.

V tuto chvíli jsem slyšel pouze song "Public Enemy No. 1", který mi trochu připomíná více přímočarý metalový zvuk Megadeth než bouřlivé thrashové riffování. Co nám můžeš říct o této písni?
Tak pro začátek, nemyslím si, že "Public Enemy No. 1" je reprezentativní song celého alba. "Th1rt3en" je velmi promíchaná… "Sudden Death", "NeverDead" a "The New World Order" jsou velmi klasické písně pro Megadeth. A pak je tu několik songů, které připomínají některým fanouškům cit z "In My Darkest Hour". Potom, samozřejmě, je tu "Public Enemy No. 1", který má rychlé tempo, téměř mainstreamově znějící song… pro mě osobně je to old school, NWOBHM (Nová vlna britského heavy metalu) velmi ovlivňovala zvuk Megadeth v začátcích… kapely jako raný Def Leppard, Saxon, Iron Maiden. Takže přirovnávám "Public Enemy No. 1" k více hard rockovému než heavy metalovému songu.

Jak moc si se podílel na nové desce?
Napsal jsem něco na nové album a můj postoj pro to byl… Přeposílám Daveovi spoustu věcí, pár nápadů, riffů… jak jsem řekl, moc o hudbě nediskutujeme. (Smích) Za druhé, všichni jsme chtěli udělat skvělou desku. To byla ta nejdůležitější věc… někdy se zachytíš v konverzaci o hudbě a jak se z ní vytratila podstata. Takže, můj postoj byl: "jdeme do toho, zmáčkni červené tlačítko a nahráváme!". Chtěl sem tuto desku nechat více přirozenou a za sebe… Chtěl jsem být ten nejlepší baskytarista pro všechny songy, pro které jsme se rozhodli, že budou na konci na desce. To pro mě bylo opravdu příjemné.

Je tu spousta fanoušků, kteří očekávají od Megadeth, že přijdou ještě s mistrovským dílem ve stylu "Rust In Peace" nebo "Countdown…". V podstatě "Endgame" bylo více než příjemné překvapení… ale myslíš, že to je možné po téměř 30 -ti letech v branži?
Víš, nikdy neříkej nikdy, ale… "Peace Sells" je album, které se stalo v určitém momentu. Tak jak ho fanoušci milují, to se stalo o 15 nebo 20 později, kdy se stalo klasikou. (Smích) Stejné to je s "Rust In Peace"… my jsme prostě šli do studia a zachytili okamžik, okno v čase našich životů. Znovu, stalo se klasikou až po 10-15 -ti letech. Myslím, že když se snažíš udělat klasické album, vždycky se snažíš předjímat. Myslím, že když jdeš do toho, vyhrneš si rukávy a těžce pracuješ na psaní alba, které je v tobě v danou chvíli, pak výsledek bude nakonec originální a fanoušci později rozhodnou, které je jejich oblíbené. Opravdu věřím, že alba vyjadřují určitě stanovisko ve specifickém momentu. Když se snažíš předstihnout sebe sama, pak výsledek není to nejlepší a fanoušci nedostanou ty nejlepší songy.

Dave Mustaine vypadá opravdu šťastně s postavením Megadeth ale také jak se zlepšil jeho vztah s Metallicou. Ty jsi vlastně jediná osoba, která byla s Daveem od začátku. Z tvého pohledu, je teď lepší člověk a je pro tebe lepší přítel v současnosti?
Určitě je pro mě teď lepší přítel a doufám, že já jsem lepší přítel pro něho. Je to tak důležité, protože přátelství je oboustranná cesta a s věkem trochu zraješ, všichni jsme dospěli a jedna věc je dělat chyby, ale největší ostuda je nepoučit se z vlastních chyb. Myslím, že můj postoj s Megadeth byl takový, že jsem někdy nevěděl co dělat, ale teď se učím co nedělat.

Viděl si spoustu změn ve složení kapely za ty roky. Kde si myslíš, že to souvisí s kvalitou a chemií hudebníků? Myslíš, že to může stát bok po boku s, řekněme, klasickou sestavu v devadesátých letech?
Upřímně si nemyslím, že jde někoho považovat jako náhradu Nicka Menzy a Martyho Friedmana. Také si nemyslím, že jde někoho považovat jako náhradu dalších klasických členů - Gar Samuelsona a Chrise Polanda. Fanoušci považují tyto dvě specifické složení jako klasické… jak již bylo řečeno, trochu si myslím, že není co srovnávat a fanoušek může opravdu milovat a vážit si současného složení pro jeho kvality, které určitě má. Shawn Drover je opravdu velmi kvalitní bubeník a on je vlastně ideální zařazení do Megadeth po všechny tyto roky. Je to opravdový fanoušek hudby, je vyspělý, dospělý… byli tu určití členové v pozicích Megadeth… ještě donedávna… kteří, docela upřímně, nevěděli, jak se sebou zacházet a pracovat v kapele. Chris Broderik je stroj; pekelný kytarista. Je to pravděpodobně první kytarista od dob Martyho Friedmana, kterého fanoušci Megadeth uvítali v rodině.

Davide, jsi pověrčivý? 13 není nejšťastnější číslo pro spoustu lidí na světě…
Ne… je to prostě naše třináctá deska.

Dave se také narodil 13. září…
Na to jsem nikdy nemyslel, ale máš pravdu! (Smích) Možná, je to velmi magické číslo pro Megadeth.

Pokud by si měl ten luxus vybrat jednoho hráče z každé kapely Big4 do nadcházející superskupiny, kteří by to byli?
(Smích)…no… to nechci udělat. Řekněme to takhle… dělal jsem nějaké kurzy se spoustou kluků z Big4 a když jamovali na podiu… James Hetfield byl fantastický lídr. On je opravdový lídr; nejenom frontman nebo kytarista. Za ty roky se stal lepším lídrem pro Metallicu na podiu. Lars byl vždycky vizionář pro kapelu a vždycky v tom byl dobrý. Robert je skvělý baskytarista jak v Metallice tak mimo ní. Kirk má kytarové schopnosti, které pravděpodobně neuslyšíte během jeho sól v Metallice. Je velký fanoušek blues a je to vtipné, protože my jsme známí v kapelách, ve kterých ještě hrajeme, ale máme také jiné stránky, myslím hudebně… takže, by bylo skvělé jednoho dne tuto stránku Kirka slyšet. Kerry King je opravdu zaměřený na jednu věc a to pouze na jednu věc… a dělá to opravdu dobře také. Frank Bello je úžasný baskytarista… Charlie Benante… já pevně věřím, že Charlie je nejvíce opomíjený hudební genius ze všech hudebníků Big4. Má skvělou osobnost, skromný muž a hudebně je dravý. On je pravděpodobně jediný člověk, kterého známe nejméně. (Smích)

Řekni nám něco víc o tvém osobním životě, jaké jsou tvé oblíbené filmy, tvé nejoblíbenější album všech dob, kdy naposled jsi šel do obchodu s deskami a kontroloval si sekci desek Megadeth, která tam byla…
Pravděpodobně můj oblíbený film v současnosti je "Yes Man" s Jimem Carreym. Nejen protože je to skvělý film, ale dotýká se mě. V nedávných letech, mimo Megadeth, jsem byl opravdu vyděšený, jakým směrem se vydat. Celý můj život, jako profesionální hudebník, byl v Megadeth. Byl jsem v bodě, 30+ otec, který si vydělával na živobytí skrz hudbu a najednou jsem si říkal: "kde jsem?". Takže když Jim Carrey začal říkat ano, celý jeho život se otevřel a zjistil, že je na světě tolik příležitostí. Miluju Jima Carreyho a miluju smysl tohoto vtipného filmu.

A co tvá oblíbená deska…
Já nemám oblíbenou desku… miluju tolik věcí. Jedna deska, pro příklad, které nikdy nemám dost je "Toys In The Attic - Aerosmith". Vyrůstal jsem na farmě v Minnesotě. Nebyl jsem blízko města a obvykle jsem musel svoje alba objednávat, protože nebyl kolem žádný obchod s deskami. Takže, jsem mluvil s přáteli, kteří byli ve městě a říkal jsem "ta deska je skvělá, měl by sis ji koupit" …a další věc, kterou vím, byla, že jsem objednával album bez poslechu jediného songu na něm. Někdy, když jsem měl šanci vidět obal alba, koupil jsem to album, protože ten obal byl úžasný. Například, AC/DC "If You Want Blood…" …které mělo brilantní obal. Stejně tak s Judas Priest "Unleash In The East" nebo Kiss "Alive". Obrázky alba často rozhodovali o mé koupi. Je to vtipné v těchto dnech… tradiční obchody s deskami už v Americe těžko existují. Jsou tu velké řetězce jako Best Buy nebo Wal-Mart. Takže, naposled, kdy jsem kontroloval sekci Megadeth, bylo, když jsem šel do Wal-Martu koupit pastu na zuby nebo tak něco. (Smích) Prostě jsem zašel do hudební části a podíval se, které alba Megadeth tam byly. Popravdě měli jen "Hidden Treasures" a "Greatest Hits".

Davide, poslední otázka… kolik lidí na světě tě nazývá Junior?
(Smích) Víš… docela málo! Jsou lidi z mé minulosti jako Scott Ian (Anthrax). On mi říká Junior. Když společně děláme kurzy, tak mě vždycky říká Junior. Tak mě zná.