Rádio
Zapnout Megarádio
Reklama

2114
Facebook
Sdílejte nás
Tweet
©
2007 MEGADETH.CZ
Webmaster . Milan Dotlačil a Kropis
Moderátor . Kropis

Rozhovor: 28/5/12 David Ellefson

Komentáře: 0 • Autor: Kropis • 08.09.12 - 10:37 Rozhovor: 28/5/12 David Ellefson


Zajímali jste se někdy, jestli jsou profesionální hudebníci opravdu šťastní? Říkají, že milují svůj čas na pódiu, ale většina dalších hodin patří nekonečnému cestování v autobuse, obyčejným šatnám, rozhovorům s žurnalisty a spoustě sezení a nicnedělání. Po chvíli se to může stát nesnesitelně monotónní. Ale když si poslechnete baskytaristu Megadeth Davida Ellefsona, máte pocit, že život na cestách a ve studiu není nic jiného než absolutní pocit blaženosti.

Po dosáhnutí plnoletosti v Minesotě se Ellefson přestěhoval do Kalifornie a spojil síly s Dave Mustainem ke zformování Megadeth v roce 1983. Po nahrání takových klasických alb jako "Rust in Peace", "Killing is my Business", "Peace Sells" a "Youthanasia" kapela právě dokončila jejich turné Gigantour s Motorhead, Lacuna Coil a Volbeat, nesmím opomenout květnové společné turné s Rob Zombie. Před cestou do Evropy v červnu na měsíc nám Ellefson zavolal, aby si popovídal o nahrávání poslední desky Megadeth - "TH1RT3EN", o jeho mládí na farmě v Minesotě a jak žije a dýchá jako hudebník.

Kde jsi vyrůstal a jaké bylo tvé dětství?
Vyrůstal jsem na farmě, byla to opravdu velká rodinná farma v malém městě jménem Jackson v Minesotě, dole v jihozápadní části státu těsně za hranicemi Iowy. Představil jsem se hudbě s varhany Wurlitzer mé matky, bral jsem lekce od klášterního varhaníka (Smích). Potom jsem vzal tenorový saxofon v páté třídě a pak jsem vzal do ruky baskytaru, bylo to v 11-ti a změnilo mi to navždy život. V té době jsem začal dávat dohromady kapely, bylo mi 12 a vlastně dělám pořád tu stejnou věc až doteď.

Ale pořád si to užíváš a to je na tom ta skvělá věc.
Miluju to, samozřejmě. Je to poslední věc, na kterou myslím, než jdu do postele a první věc, když se ráno probudím.

Jaký druh farmy tvá rodina má?
Bylo to obilná farma, kukuřičná a na sójové boby. Můj otec měl nějaký dobytek, když jsem byl opravdu, opravdu mladý a jeho otec, můj děda byl, myslím, prodejcem dobytka ve středozápadě. Vlastně pocházím z pozadí farmářského průmyslu.

Zajímal ses o to také?
Ne. Dělal jsem spoustu práce na farmě, když jsem vyrůstal, což si myslím, byla dobrá věc. Naučilo mě to pracovní morálce, a že nejsou žádné zkratky. Pokud chceš mít něco udělané dobře, musíš si to udělat sám. Musíš se, samozřejmě, naučit, jak zvládat lidi, když chceš, aby tvůj byznys vzkvétal a měl si farmářské dělníky a další věci jako dělal můj otec. Je to vtipné. Hudebníkův život má hodně společného s farmářovým životem, protože to může být o hladu nebo o hostině a je tu spousta věcí, které jsou mimo tvou kontrolu. Jako je to ve farmářově životě počasí a v hudebním byznysu to může být všechno od přijímání hudby veřejností až ke změnám hudebního průmyslu; je tu tolik různých věcí, které se mohou měnit.

Můj otec měl potíže během Reaganomiky, která měla vliv na bankovnictví a ceny pozemků, záležitosti, které se právě dotkly domácího trhu a trhu bydlení; to samé postihlo odvětví zemědělství a můj táta se z toho dostával kousek po kousku až do konce 70. let a začátku 80. let. Je to podobné jako v hudebním průmyslu, možná díky internetu a nahrávacímu průmyslu (Smích). Podnikání se neustále mění a odvětví se vyvíjejí, a ty musíš být schopen s těmito ránami zatočit a nebát se tyto změny přijmout. Můj o rok a půl starší bratr převzal rodinnou farmu a jde mu to velice dobře, protože je mladší, pokrokový a dívá se na svět jinýma očima. Víte, a to je to, co se nejčastěji děje v hudební branži. Přichází noví umělci, noví lidé a mění vyznění hudby, dělají to umělecky a to udržuje hudbu a umění svěží. Pro všechny z nich je zde prostor. Je zde prostor pro nováčky a samozřejmě musíme brát v úvahu ty, kteří zde byli předtím, ikony a legendy, protože to jsou ti, kteří pro nás pro všechny vyšlapali cestu.

Jak si na farmě objevil rock'n'roll?
Většinu toho, co jsem slyšel, jsem slyšel ráno ve školním autobuse, když jsem jel do školy na rádiové stanici WLS. Ironií je, že pastorův syn byl opravdu skvělý kluk a měl dlouhé vlasy a vždy poslouchal rock'n'roll v rádiu (Smích) a tak jsem se dostal k věcem jako "Sweet - Fox on the Run", Styx - Lady a Lorelei", "Kiss - Shout it out Loud" a "Bachman Turner Overdrive - You Ain't Seen Nothing Yet" a tyto typy songů. To byly songy, které byly mé první objevení rock'n'rollu. Bylo to buď toto, nebo to bylo jako Motown v rádiu.

Takže jsem miloval rock'n'roll a ten mě přivedl k zájmu o baskytaru a pak jsem vyrůstal hraním. Jak jsem se představil hudebníkům v okolí, přivedli mě k jiným věcem jako Ted Nugent a Lynyrd Skynyrd a to se časem dostalo až k Iron Maiden a Motorhead a Venom. V té době jsem se přestěhoval do Los Angeles, potkal jsem se v roce 1983 s Davem po absolvování na střední škole a během týdne, co jsem se setkal s Davem, jsme rozjeli Megadeth. Pak jsme se stali dalšími, kteří převzali štafetu a vytvořili a vybudovali další cestu pro heavy metal.

Vzpomínáš si na svou první kapelu, ve které si byl?
Byl to bubeník a kytarista, kteří byli ve třídě mého bratra, takže 2 školní roky přede mnou, protože já jsem byl mladý kluk. Bylo mi 11, když jsem dostal baskytaru a byl jsem nejmladší v okolí a protože jsem byl tak zažraný do hraní na baskytaru, byl jsem opravdu dobrý a to hodně rychle. Má reputace se šířila po okolí, že umím hrát, což je dobré pro mladého kluka. Byl jsem opravdu uzpůsobený a naučený od kluků, kteří byli někdy o 2, 3, 4 nebo 5 let starší než já. A uměl jsem si udržet svoji osobitost. To mě naučilo, jak si udržet svoji osobitost proti klukům, kteří uměli hrát opravdu dobře. Naučil jsem se od nich opravdu hodně, ale také mě to naučilo, jak si udržet svoje specifické vlastnosti a nepozvracet se před lidmi (Smích).

Byla to skvělá zkušenost být nastupující mladí, které dokáže oslnit na baskytaru. Dokonce i v Megadeth jsem byl po spoustu let vždy ten nejmladší v kapele, ale byl jsem na to zvyklý. Naučilo mě to, jak vycházet s lidmi, jak účelně pracovat v kapele. Moje první kapela jsem byl já a kytarista zpíval a hrál samozřejmě a bubeník. Zkoušeli jsme přijít s tím nejstrašidelnějším, nejzlejším jménem s jakým jsme mohli, bylo mi 12, takže se naše kapela jmenovala Headstone (pozn. třeba Tvrdohlavec) (Smích), což je tak děsivé, jak to mohlo být na věk 12 a 14 let. Vzpomínám si na náš první koncert, myslím, že to bylo pro rodiče na verandě domu kytaristy. Měl lampový zesilovač, který pořád přestával fungovat, takže se musel vždy otočit a praštit do něj pěstí, aby zase fungoval. To jsou mé první zkušenosti s šoubyznysem.

A co tvůj první koncert, na který jsi šel? Představuju si tě v té obrovské venkovské ploše s nekončící farmářskou zemí.
To je přesně, jak to vypadalo. Všude byly hektary farmářské země, kam jen oko dohlédlo. A nížina, prostě totální rovná plocha. Vzpomínám si, jak jsem se stal fanouškem KISS ve 12 -ti. Byla to první kapela, do které jsem byl kompletně zblázněný. Byl jsem skalní fanda. Vzpomínám si, když přijeli do Minneapolisu - St. Paul. Bylo to v roce 1977 na jejich turné Rock and Roll Over, kam moje máma vzala mě a mého kamaráda kytaristu. Měli jsme v té době novou kapelu. Takže jsem tam byl já a on a bratrův kamarád a moje máma a její kamarád nás doprovázeli. Byli to Kiss a Uriah Heep v Met Center v Bloomington, Minnesota. Vzpomínám si, že lístky stály 5 dolarů v předprodeji a 6 dolarů v den koncertu. Vzpomínám si, že jsem od té doby už nikdy neviděl takovou věc. Bylo to prostě zapamatování hodné, tak neuvěřitelné. Nemohl jsem uvěřit tomu zvuku, světlům, celkovému ozvučení; celá ta událost byla prostě monstrózní.

Zpečetilo to tvůj osud?
Kompletně, absolutně. Šel jsem domů do mého suterénu se svým malým kombem a řekl jsem si: "Chci to dělat, jak to mám udělat?" Tam jsem si řekl: "Začni ve své mysli." a myslím, že vidět KISS a poslouchat ty songy v rádiu znamenalo, že jsem začal ve své mysli. To byl ten cíl, kterého jsem se snažil dosáhnout. Takže je dobré mít něco, co mě navádí správným směrem, než tápat ve tmě.

S jakou rockovou hvězdou si se potkal?
No, nepotkal jsem se s nikým, dokud jsem se nepřestěhoval do Los Angeles v roce 1983. V té době jich bylo Los Angeles/Hollywood plné, chci říct, metalová scéna jela na plné obrátky. Takže ani nevím. Chci říct, všichni byl okolo: Blackie Lawless z WASP, kluci z Ratt, kluci z Motley Crue. Vzpomínám si, že jsem jednou v baru viděl David Lee Rotha a já jsem byl velkým fandou Van Halen. On je pravděpodobně první, protože spousta těch dalších lidí tím, že jsem hrál s Davem a byl součástí Megadeth, byli našimi současníky. David Lee Roth byl opravdová vyzrálá rocková hvězda. A o několik let později si vzpomínám na setkání s Genem a Paulem z KISS a to byl obrovský moment, protože ti kluci, stejně tak, jako jsem s nimi byl současník, Megadeth byli ve stejném odvětví a dokonce hráli festivaly a koncerty s KISS, tak to byli ti kluci, kteří mě inspirovali a byli pro mě jako mentoři. Takže jsem k nim měl vždy úctu a respektoval jsem je.

Budete dělat malé turné s Rob Zombie. To by mohlo být zajímavé.
Je to jen na 3 a půl týdne, které strávíme s Robem. Je to společné turné většinou na východním pobřeží, středozápadě a několik festivalů jako Rock On the Range a Rocklahoma. Budeme končit na konci května. Myslím, že to bude skvělé. Je vtipné, že White Zombie otevírali pro Megadeth v roce 1993. Byli to White Zombie, Pantera a Megadeth byli headliner. Takže pro sebe udělal Rob samozřejmě hodně dobře, když se stal sólovým umělcem a podílel se na tvorbě filmů a já jsem určitě fanoušek jeho hudby a jeho filmů. Rob je skvělý kluk a umělecky dělá skvělou atmosféru a myslím, že to je skvělý zápas, protože momentálně, několik posledních let, jsme dělali většinu našich turné v našem vlastním žánru: Big4, turné se Slayer a Anthrax. Takže tyhle koncerty byly v našem žánru. Takže turné s Rob Zombie přenáší Megadeth tak trochu mimo žánr a já si myslím, že to je skvělé, protože bych řekl, že spousta fanoušků Rob Zombie pravděpodobně vyrůstalo v místě a okolí vlivu Megadeth a také si myslím, že je skvělé, že můžeme hrát k Robovu publiku.

Co se stane po turné? Co mají Megadeth na práci?
Jedeme do Evropy na celý měsíc červen odehrát festivaly, některé, kde jsme headlineři a další, na kterých jsme hosté. Potom jsme zveřejnili data na turné po Jižní Americe po Latinské Americe, které se rozběhne v září.

Jaký máš vztah k poslední desce Megadeth - TH1RT3EN?
Jsem s ní velmi spokojený. Řekl bych, že to je opravdu skvělé CD. Miluju její rozmanitost. Jsem šťastný z návratu, je to první CD, které jsem nahrál s Davem po několika letech. Jsem šťastný, že to je něco opravdu široce pojatého. Dostanete skvělé thrashové melodie s "Sudden Death" a "Never Dead" a "New World Order". Má to opravdu dobré mainstreamové, něco na ten způsob, co můžu považovat za hard rock/metalové melodie jako "Black Swan" a "Public Enemy No. 1". Potom dostanete další věci, které posouvají hranice jako "13" a "Millennium of The Blind" například. Jsem opravdu spokojený. Je to opravdu dobře ucelené CD Megadeth.

Když jsem před nějakou dobou mluvil s Chrisem Broderickem (kytarista Megadeth), ptal jsem se ho, jak se dostal k dělání některých menších klipů, které zveřejňuješ, a on se zasmál a řekl: "David je Megadeth PR" (pozn. dalo by se to přeložit jako vztah s veřejností).
(Smích) Víš co, já si to prostě užívám, protože pravda je taková, že já si opravdu vážím našich fanoušků. Opravdu. Vážím si jich. Byl jsem nějaký čas mimo Megadeth a pak jsem se vrátil, fanoušci stáli při mně v dobrém i ve zlém a stáli při Megadeth v dobrém a ve zlém. Tito fanoušci jsou tak zvědaví, kdo jsme a co děláme a chtějí vědět o našich životech a myslím, že být schopný vzít fanoušky do zákulisí a v podstatě je přenést na cesty s námi skrze oči osobní videokamery, je opravdu skvělá příležitost a zcela upřímně, když vidím příležitost (Smích). Znovu, já jsem fanoušek. Vyrůstal jsem jako fanoušek a také jako hudebník a umělec, takže to chápu. Rozumím tomu, co chce fanoušek vidět, takže se snažím a ukazuji tyto věci lidem, protože zcela upřímně bychom nedosáhli toho všeho, kdyby nebylo jich. Takže pro mě je to o tom, umožnit jim se podívat na život, který nám dali.

Zdroj: http://www.glidemagazine....fson.html?